„Meruňkový mor, to je typické zateplení z období kolem roku 2000 až třeba 2015. To znamená, že se nová fasáda natáhne meruňkovou barvou, která byla prostě módní, možná byla nejlevnější, nevím, ale je to fakt jako mor. Tady v Ostravě, když se teď dívám, tak vidím jeden, dva, tři, čtyři meruňky ve svém výhledu.“ Martin Lipták
Epizoda 1
Epizoda 2
Epizoda 3
Tři díly podcastu Zázrak z Gottwaldova představují tři různé pohledy na historii i současnost staveb, kterým řada Čechů a Češek nemůže přijít na jméno, a jiní na ně naopak nedají dopustit. Za nápadem na vznik této série stálo jediné slovo: králíkárna. Pejorativní označení domu, ve kterém jsem se narodil a strávil celý dosavadní život. Chtěl jsem ukázat, že paneláky nejsou jen nekonečné hradby, krabice vyskládané okolo našich měst, ale etapa architektury, za kterou stojí desítky let vývoje s řadou slepých uliček, ale i revolučních řešení. A také místo, které pro miliony lidí nejen v bývalém východním bloku znamená domov.
S historičkou architektury Martinou Koukalovou jsme mluvili o tom, proč města v Čechách, na Moravě a na Slovensku vůbec paneláky potřebovala. Kde se vzala nutnost sestěhovat statisíce lidí z venkova do větších sídel? Jak se liší sídliště z padesátých let od toho z let osmdesátých? Který panelák byl úplně první a se kde naopak v devadesátých letech jejich historie uzavřela? Dozvíte se také to, jak je možné, že v řadě měst stojí historické paláce v sousedství limetkově zelených bytovek nebo proč uprostřed Žižkova tvořeného pavlačovými domy stojí několik panelových bloků.
Paneláky mi blíže představil také Marian Lipták, rodák z Ostravy, který stojí za webovou encyklopedií panelaky.info. Kromě toho, že o nich pořádá přednášky pro veřejnost, založil i facebookovou skupinu panelákových ultras, kteří si vzájemně sdílejí zajímavosti ze světa těchto montovaných staveb. Populární jsou hlavně ty nezateplené, bodují ale taky různé raritní domy, třeba ten s věžičkami na Barrandově. Který panelák je v Česku nejdelší? Který nejvyšší? Máme v Praze jiné paneláky než v Ostravě nebo Košicích? A jakých zločinů se může majitel na svém domě dopustit? Nejen to prozrazuje druhá epizoda Zázraku z Gottwaldova.
Sídliště Mojžíř v Ústí nad Labem by nejspíš většina z nás neznala, kdyby se před dvěma lety nedostalo do pozornosti médií. Magistrát severočeské metropole totiž Mojžíř odstřihl od městské trolejbusové dopravy a prohloubil už tak silnou segregaci místních, převážně romských obyvatelek a obyvatelů. Marie Fiľková, která v Mojžíři pracuje jako terénní pracovnice Člověka v tísni, mě sídlištěm provedla a vysvětlila, jak vznikají takzvané vyloučené lokality a proč se v ně často mění právě panelová sídliště. O obchodu s chudobou, (ne)zájmu politiků i pochybných praktikách novinářů mluvíme ve třetím, reportážně pojatém díle.


Autor práce: Marek Sedláček
Vedoucí práce: Alice Němcová Tejkalová
Rok obhajoby: 2024